Opiáty a opioidy

K tlumení dušnosti lze využít morfium a jeho deriváty. Podávat je lze samozřejmě injekčně, upřednostňovány jsou ale tablety, čípky, kapky a zejména náplasti. Frekvence podávání a množství účinné látky (síla) závisí na lékové formě a obtížích nemocného (např. náplasti se aplikují obvykle á 72 hodin).

Někteří pacienti mají obavy z rizika rozvoje závislosti na opiátech, z vedlejšího účinku léku, z negativního vlivu morfia na IPF. Morfium chorobu jako takovou neovlivňuje, ani v negativním ani v pozitivním slova smyslu. Cílem jeho podávání je potlačit příznak, který pacientovi s IPF zhoršuje kvalitu života, tj. dušnost. Když nemocný bojuje o každý nádech, výrazně to omezuje jeho další prožitky. To, co „zabíjí“ pacienty s IPF, je jejich nemoc, ne morfin. V počátcích léčby může nemocný pociťovat vedlejší účinky opiátů - slabost, ospalost, pocit na zvracení, točení hlavy. Tyto příznaky lze potlačit kombinací s léky proti zvracení, v čase jejich intenzita klesá, až obvykle zcela vymizí. Dalším vedlejším účinkem podávání piátů může být zácpa – pacient by vždy měl být informován před začátkem užívání, upravit jídelníček s dostatečným příjmem tekutin a vlákniny. Pokud je zácpa úporná, lze využít sirup laktulózu. Dále je třeba nemocné užívající opiáty upozornit na riziko snížení pozornosti, které může mít negativní vliv na schopnost řídit motorová vozidla.

Anketa

Máte předběžně zájem o účast na besedách o IPF?

AnoNeHlasovat