Výživová opatření

Určit optimální tělesnou hmotnost může pomoci výpočet tzv. body mass indexu (BMI):

BMI (kg/m2) = váha (kg) / výška2 (m)

Normální rozmezí BMI = 18,5 - 25.

Pokud je BMI > 25, hovoříme o nadváze nebo obezitě (BMI > 30) - obezita vede k menší toleranci fyzické zátěže a snižuje 5ti leté přežití po plicní transplantaci. Zvyšuje pravděpodobnost rozvoje dalších nemocí (cukrovka, ischemická choroba srdeční).

Pokud je BMI < 18,5, hovoříme o podváze. U nemocných s podváhou dochází k poklesu plicních funkcí a v důsledku úbytku svalové hmoty klesá schopnost tolerance fyzické zátěže a zhoršuje se pohyblivost pacientů. Častější bývá osteoporóza, chudokrevnost a poruchy obranyschopnosti.

K optimalizaci tělesné hmotnosti může být vhodná spolupráce s nutričním specialistou. Přehled nutričních specialistů dle regionů je dostupný např. na www.skvimp.cz (Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče).

Samostatnou kapitolu představují nutriční opatření u nemocných s IPF, kteří jsou léčeni antifibrotiky (nintedanibem, pirfenidonem). V případě léčby pirfenidonem by se pacienti neměli slunit – protože ale v kůži se působením slunečního záření tvoří vitamín D, může mít omezení spojené s léčbou dopad v podobě jeho nedostatku. Stejný problém představuje omezení mléka a mléčných výrobků u pacientů užívajících nintedanib. Zde výživová omezení mohou vyústit i v nedostatek vápníku, jehož hlavním zdrojem jsou právě mléčné výrobky. Protože podávání přípravků s obsahem vápníku může vést ke zmírnění průjmů provázejících nezřídka léčbu nintedanibem, je vhodné u pacientů s IPF zvážit riziko osteoporózy a po provedení příslušných vyšetření eventuálně tyto přípravky doporučit.

Anketa

Máte předběžně zájem o účast na besedách o IPF?

AnoNeHlasovat