Oxygenoterapie

Léčba kyslíkem, dlouhodobá domácí oxygenoterpie (DDOT), je vyhrazena pro nemocné s chronickou dechovou nedostatečností. Nemocným s IPF pravděpodobně život neprodlužuje, ale může jej učinit kvalitnějším. Aby byla léčba kyslíkem hrazena z prostředků zdravotního pojištění, musí nemocný splnit několik podmínek:

  • pacient nesmí být v době indikace a v průběhu dlouhodobé domácí oxygenoterapie (DDOT) kuřákem (v době indikace je vyžadováno, aby pacient nekouřil déle než 6 měsíců)
  • parciální tlak kyslíku v krvi v klidu PaO2 < 7,3 kPa nebo PaO2 7,3 - 8 kPa při splnění níže uvedených předpokladů:
    • hypertrofie pravé komory srdeční podle EKG, skiagramu hrudníku, CT hrudníku a echokardiografie nebo plicní hypertenze potvrzená echokardiograficky s odhadem tíže plicní hypertenze dle Doporučení pro diagnostiku a léčbu plicní arteriální hypertenze v ČR případně průkaz prekapilární plicní hypertenze při pravostranné srdeční katetrizaci,
    • sekundární polyglobulie (Htk > 55%),
    • desaturace v průběhu spánku, prokázané neinvazivním nočním monitorováním SpO2, při minimálně 30% doby spánku pod 90%, doložené výtiskem protokolu z monitorovacího zařízení,
    • zátěžová desaturace při standardní spiroergometrii (rampovým protokolem) na úrovni 60% vrcholové spotřeby kyslíku (peakVO2) nebo 0,5 W/kg, prokázaná odběrem arterializované krve z ušního boltce s poklesem PO2 pod 7,3 kPa oproti výchozí hodnotě a zároveň alespoň o 0,7 kPa, doložené výtiskem protokolu spiroergometrie a výtisky z analyzátoru krevních plynů.

Pronájem kyslíkového přístroje je vždy nutno konzultovat s pneumologem a jeho zapůjčení by měl vždy předcházet kyslíkový test. U části nemocných po aplikaci kyslíku dochází k hromadění CO2 v krvi, což může mít vážné zdravotní důsledky. Při kyslíkovém testu je pacientovi nejprve v klidu bez aplikace kyslíku a následně po aplikaci kyslíku stoupajícím průtokem odebrána krev a stanoven jak PaO2 tak PaCO2. Pokud kyslíkový test prokáže, že oxygenoterapie může pacientovi prospívat, vyplní lékař potřebnou dokumentaci a zašle ke schválení reviznímu lékaři příslušné zdravotní pojišťovny. Žádost potvrzená revizním lékařem je pak zasílána pobočce firmy, která provede instalaci kyslíkového přístroje a zaškolí nemocného stran jeho obsluhy. Kyslík by měl být aplikován minimálně 16 hodin denně.

Jaké typy kyslíkových přístrojů jsou dostupné?

  • Koncentrátor kyslíku Stacionární zdroj kyslíku, obvykle pro průtoky do 5 l/min.
  • Mobilní koncentrátor kyslíku Slouží jako doplněk pro středně mobilní pacienty (viz níže) s koncentrátorem kyslíku, kteří při zátěži nevyžadují vyšší průtok než 2 l/min.
  • Kapalný kyslík (stacionární + přenosné rezervoáry) Zařízení je vyhrazeno pro pacienty v transplantačním programu, u kterých je potřeba aplikovat kyslík, u nemocných vyžadujících průtok kyslíku > 6 l/min a u nemocných, kteří splňují kritéria pro přidělení koncentrátoru a jsou středně a dobře pohybliví (viz níže). V tomto případě musí být mobilita pacienta prokázána tzv. šesti minutovým testem chůze, při kterém se zjišťuje, zda aplikace kyslíku vede k prodloužení vzdálenosti, kterou je nemocný schopen ujít za 6 minut a zda zároveň stoupá okysličení (saturace). Přístroj se skládá ze stacionárního zásobníku a přenosného zásobníku.
  • Tlaková kyslíková láhev s integrovaným ventilem – LIV Mohou být využívány jako záloha pro nemocné se stacionárním koncentrátorem, např. pro krátké cesty. Nejsou hrazeny z prostředků veřejného pojištění, nemocný si je po předložení lékařského doporučení hradí sám.

Kyslík je aplikován obvykle pomocí kyslíkových brýlí (výjimečně obličejovou maskou), při průtoku O2 nad 2 litry/minutu je doporučován zvlhčovač kyslíku. Minimální denní doba, po kterou má být kyslík inhalován je 16 hodin, přičemž jednotlivé pauzy nesmějí být delší než 2 hodiny.

Indikace jednotlivých způsobů léčby se provádí na základě splnění výše uvedených indikačních kritérií takto:

  • Pacienti málo mobilní: podle posouzení klinického stavu ošetřujícím pneumologem (obvykle se jedná o pacienty, kteří nejsou schopni bez pomoci další osoby opustit svůj byt) - jsou indikováni k léčbě stacionárním koncentrátorem kyslíku.
  • Pacienti středně mobilní: obecně by měl tzv. středně mobilní nemocný ujít bez kyslíku alespoň 130 metrů. Pokud je nemocný schopen tuto vzdálenost překonat, lze u něj zvážit variantu stacionárního koncentrátoru s mobilním koncentrátorem kyslíku. Pacient musí absolvovat šesti minutový test chůze.
  • Pacienti výrazně mobilní: za výrazně mobilního je považován nemocný, který ujde bez kyslíku více než 200 metrů. U těchto nemocných lze zvážit DDOT přístrojem na bázi kapalného kyslíku, opět musí absolvovat šesti minutový test chůze.

Je aplikace kyslíku návyková a nepovede ke zhoršení plicního onemocnění? Pokud se u pacienta s IPF rozvine na podkladě jeho choroby dechová nedostatečnost s poklesem parciálního talku kyslíku v krvi v klidu či po zátěži (viz výše), měla by být korigována. Toto doporučení není založeno na výsledku klinických studií, spíše na empirii. Dlouhodobá domácí oxygenoterapie u nemocných splňujících kritéria pro její přidělení součástí českého i zahraničních doporučení léčby IPF a pokud je užívána dle doporučení lékaře, průběh IPF nezhoršuje.

Anketa

Máte předběžně zájem o účast na besedách o IPF?

AnoNeHlasovat